Migrační saldo obyvatel

Zdůvodnění výběru ukazatele:

Zastavení úbytku obyvatel je jedním z hlavních cílů Strategického plánu a reaguje na dlouhodobý trend související s restrukturalizací ekonomiky na Ostravsku po roce 1989 a úbytkem pracovních míst v těžebním a hutním průmyslu. Ostrava se vylidňuje, město opustily za poslední dvě dekády tisíce ekonomicky aktivních lidí. Část z nich se přestěhovala do předměstských oblastí, většina opustila město za novými pracovními příležitostmi, především do Prahy. Nižší počet obyvatel při neřízeném procesu smršťování může negativně ovlivnit podnikatelskou aktivitu, míru porodnosti, daňové příjmy, ceny nemovitostí, kvalitu městské zástavby a komunitního života a řadu dalších výkonnostních ukazatelů místní ekonomiky, včetně kvality života obyvatel.

Pohyb obyvatel (přírůstek/úbytek) v Ostravě (2002–2021)

Zdroj: ČSÚ

Původní stav:

K 31. 12. 2015 žilo v Ostravě 292 681 obyvatel. Počet obyvatel klesl o více než 5 % za posledních deset let. Jedná se o dlouhodobý trend, který trvá od roku 1989. Zvyšuje se podíl počtu obyvatel starších 65 let. V Ostravě žije krom toho téměř deset tisíc cizinců, jejich počet každoročně stoupá cca o 2 %. Úbytek obyvatel je z velké míry dán negativním saldem migrace. V roce 2015 se z Ostravy vystěhovalo 5 597 obyvatel, přistěhovalo 4 562. Negativní migrační saldo se zmenšuje, trend je ale stále negativní a v současnosti dosahuje hodnoty -3,5 na 1 000 obyvatel. Při současném trendu by to znamenalo do roku 2030 úbytek na cca 275 tisíc, při pesimistických odhadech až na 250 tisíc.

Současný stav:

K 31. 12. 2021 žilo v Ostravě 279 791 obyvatel. Počet obyvatel klesl o necelá 4 % za posledních deset let. Jedná se o dlouhodobý trend, který trvá od roku 1989. Zvyšuje se podíl počtu obyvatel starších 65 let. V Ostravě žije krom toho přes 12 tisíc cizinců (tj. 3,7 % zdejší populace). Úbytek obyvatel je z velké míry dán negativním saldem migrace, v posledních dvou letech se do něj ale také výrazněji promítla vyšší úmrtnost. V roce 2021 se z Ostravy vystěhovalo 5 697 obyvatel, přistěhovalo 4 594, migrační saldo dosahuje hodnoty -3,9 na 1 000 obyvatel. Zatímco počet vystěhovalých do roku 2019 stagnoval, počet přistěhovalých obyvatel průběžně rostl, což naznačovalo pozitivní trend snižování hodnoty negativního migračního salda v blízké budoucnosti.

Řada obyvatel se z Ostravy navíc stěhuje do zázemí města v rámci okolních okresů, hodnoty emigrace v metropolitní oblasti jsou ještě nižší než v případě samotného města Ostravy. Hodnota migračního salda metropolitní oblasti Ostrava se od roku 2013 do roku 2019 trvale zvyšovala z absolutní hodnoty -2 756 obyvatel v roce 2013 na hodnotu -820 obyvatel v roce 2019, tj. 0,9 na 1 000 obyvatel. Následný výkyv výše jmenovaných ukazatelů v následujícím roce může být důsledkem demografických procesů zapříčiněných pandemií covid-19. V roce 2021 se rozdíl mezi počty vystěhovalých a přistěhovalých v metropolitní oblasti oproti roku 2020 výrazně zmenšil. Metropolitní oblast v roce 2021 vlivem migrace ztratila 727 obyvatel (tj. 0,8 na 1 000 obyvatel) což je nejméně od roku 2008.

Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých v Ostravě (2002–2021)

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých (2002–2021) v ostravské metropolitní oblasti – ORP Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Kravaře, Opava, Orlová, Ostrava, Třinec

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel Ostravy v letech 1950–2021 a migrační přírůstek/úbytek Ostravy v letech 1971–2021

Zdroj: ČSÚ

Způsob měření:

Data Českého statistického úřadu a Statutárního města Ostravy, vlastní zpracování

Související projekty:

Díky realizaci těchto projektů se nám podaří dosáhnout stanoveného cíle: Bytové domy, Expat centrum,  Rozvojové území Karolina-DOV